Stránka může mít vyplněné meta tagy, čistou strukturu nadpisů i rychlé načítání, a přesto ji návštěvník po pár vteřinách opustí. Důvod často leží přímo v textu samotném, v tom, jak dlouhé jsou věty, kolik odstavců čtenáře čeká a jestli se v nich dá vůbec zorientovat. Analýza obsahu stránky se právě na tyto vlastnosti zaměřuje, a rychlou orientaci v tom, jak na tom vlastní text je, nabízí i automatizovaná kontrola, dostupná zde. Tento text vysvětluje, podle čeho se čitelnost textu vůbec posuzuje, proč délka vět a odstavců rozhoduje o tom, jestli čtenář dočte až do konce, a jaké chyby se v praxi objevují nejčastěji.
Co všechno spadá pod analýzu obsahu stránky
Pod tímto pojmem se skrývá širší sada kritérií než jen počet slov na stránce. Sleduje se struktura odstavců, délka a stavba vět, poměr spojovacích a výplňových slov k významovým výrazům i to, jestli text vůbec využívá seznamy a odrážky pro přehlednější podání informací. Google svým vlastním materiálem o užitečném a spolehlivém obsahu doporučuje hodnotit i to, jestli text přináší vlastní pohled a hlubší vhled do tématu, ne jen přepis toho, co už jinde existuje.
Čím se liší od kontroly technických parametrů
Technická kontrola stránky se dívá na kód, hlavičku dokumentu i rychlost odezvy serveru. Analýza obsahu naproti tomu hodnotí samotný text tak, jak jej čte živý člověk, tedy jestli věty nejsou zbytečně nabité vedlejšími větami a jestli odstavce nepůsobí jako nepřehledná zeď písmen.
Jak se měří čitelnost textu
Čitelnost textu se dá poměrně přesně kvantifikovat. Existuje celá řada vzorců, které pracují s průměrnou délkou vět, průměrnou délkou slov a podílem takzvaných složitých slov o čtyřech a více slabikách. Podrobnou analýzu toho, jak se tyto vzorce chovají na česky psaných textech, nabízí studie o automatických měřítkách čitelnosti od badatelů z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, podle které kratší věty a kratší slova soustavně souvisí se snadnějším porozuměním textu napříč různými typy dokumentů.
Proč kratší věty čtenáři pomáhají
Delší věta zatěžuje pracovní paměť víc, protože čtenář musí podržet začátek věty v hlavě, než se dostane k jejímu konci a spojí obě části dohromady. U krátkých vět tento problém prakticky mizí, čtenář si obsah spojí prakticky okamžitě. Proto se u textů určených široké veřejnosti obvykle doporučuje střídat kratší a středně dlouhé věty, ne šroubovat souvětí na souvětí.
Kolik odstavců a jak dlouhých text potřebuje
Délka odstavce ovlivňuje čitelnost stejně silně jako délka věty. Odstavec natažený na deset a více řádků působí na obrazovce jako souvislý blok, ve kterém se oko čtenáře ztrácí a nedokáže odhadnout, kde končí jedna myšlenka a začíná další. Kratší odstavce, ideálně tři až pět vět, naopak text opticky rozdělí na snadno stravitelné celky a čtenáři pomáhají udržet tempo čtení.
Proč se seznamy a odrážky vyplatí
Tam, kde text vyjmenovává postupné kroky nebo srovnává víc možností, funguje seznam podstatně lépe než souvislý odstavec. Analýza obsahu proto sleduje i to, jestli stránka seznamy vůbec využívá. Mezi hlavní důvody, proč se vyplatí sáhnout po odrážkách místo dlouhého výčtu ve větě, patří:
- Rychlejší orientace, čtenář vidí jednotlivé body odděleně, aniž by musel hledat, kde jeden končí a další začíná.
- Snadnější zapamatování, oddělené body si mozek ukládá snáz než souvislý tok textu.
- Lepší čitelnost na mobilu, kde dlouhý odstavec zabírá celou obrazovku a odrazuje od čtení dál.
Poměr spojek a výplňových slov v textu
Kromě délky vět a odstavců se dá text hodnotit i podle toho, kolik místa v něm zabírají spojky, předložky a další slova bez vlastního významu oproti slovům nesoucím skutečný obsah sdělení. Text přetížený spojkami jako ale, avšak a protože obvykle signalizuje složitější souvětí, zatímco vyšší podíl konkrétních podstatných jmen a sloves obvykle znamená věcnější a srozumitelnější sdělení. Tento poměr se dá spočítat automaticky a slouží jako doplněk k obyčejnému počítání délky vět.
Nejčastější chyby, na které analýza narazí
V praxi se u textů opakuje několik podobných problémů:
- Věty natažené přes tři až čtyři řádky, které spojují dohromady víc myšlenek najednou.
- Odstavce bez jediného zalomení, táhnoucí se přes polovinu obrazovky.
- Text bez jediného seznamu či odrážky, i tam, kde by přehledně vyjmenovaný postup pomohl.
- Vysoký podíl obecných spojovacích slov na úkor konkrétních informací, které čtenář ve skutečnosti hledá.
Proč se obsahová analýza a kontrola odkazů doplňují
Text, který se dobře čte, ještě nemusí být na stránce spolehlivě zasazený do zbytku webu. Prověřit se vyplatí i to, jestli odkazy vedoucí ze stránky dál skutečně fungují a vedou tam, kam mají, čemuž se podrobně věnuje tento článek o kontrole odkazů na webu. Obě kontroly se v praxi hodí provádět v podobném rytmu, protože obsah i odkazy se na stránce mění průběžně a stárnou podobným tempem.
Co si z této analýzy odnést
Čitelnost textu se dá měřit stejně konkrétně jako rychlost načítání nebo strukturu nadpisů. Kratší věty, přehledně rozdělené odstavce a odrážky tam, kde se hodí, patří mezi úpravy, které nezaberou hodiny práce, přesto rozhodují o tom, jestli čtenář dočte text až do konce, nebo stránku zavře po prvních dvou větách.
Píšete své texty spíš v kratších větách rozdělených do odstavců, nebo tíhnete k delším souvětím, která pak čtenáře donutí číst pomaleji?
